SPOLUŽIVOT

Když chcete porozumět dětem i hostitelství do větší hloubky

Společné učení a podpora hostitelů

Praktické texty pro zájemce, hostitele i lidi, kteří chtějí lépe chápat chování dětí vyrůstajících mimo vlastní rodinu.

Číst článkyZpět na vzdělávání

Vyberte si článek podle toho, co právě řešíte

12 publikovaných odborných článků

Strach z opuštění: proč dítě testuje vztah a jak to ustát Odborný článek

Strach z opuštění: proč dítě testuje vztah a jak to ustát

Strach z opuštění patří k nejhlubším obavám dětí, které zažily ztrátu a nestabilitu. Často se neprojevuje otevřeně, ale skrze chování, které může hostitele vyčerpávat. Dítě může odmítat blízkost a vzápětí ji vyžadovat, vyvolávat konflikty, provokovat nebo „kazit“ hezké chvíle. Potřebuje si ověřit, zda dospělý zůstane i tehdy, když to není jednoduché.

Když dítě lže: co je skutečná příčina a jak na to reagovatOdborný článek

Když dítě lže: co je skutečná příčina a jak na to reagovat

Lež u dítěte dokáže hostitele zaskočit i zranit. Může vyvolat pocit ztráty důvěry, bezmoc nebo otázky, zda má celá snaha vůbec smysl. U dětí v hostitelské péči je ale důležité vědět, že lež většinou není snahou ublížit nebo manipulovat, ale způsobem, jak se dítě chrání.

Jak plánovat víkendy a prázdniny, aby byly pro dítě snesitelné, ne zahlcujícíOdborný článek

Jak plánovat víkendy a prázdniny, aby byly pro dítě snesitelné, ne zahlcující

Víkendy a prázdniny bývají pro hostitele časem, kdy chtějí dítěti nabídnout co nejvíc společných zážitků. Pro dítě ale mohou představovat pravý opak – narušení rutiny, přemíru podnětů a nejistotu. To, co má být radostí, se pak snadno změní v podrážděnost, únavu nebo uzavření se do sebe.

Sexualizované chování dětí: jak na něj reagovat bezpečně, klidně a bez ostychuOdborný článek

Sexualizované chování dětí: jak na něj reagovat bezpečně, klidně a bez ostychu

Sexualizované chování dítěte může hostitele zaskočit, znejistit nebo vyděsit. Může jít o nevhodné poznámky, doteky, otázky, hraní si s tělem, používání sexuálního jazyka nebo překračování osobních hranic. Hostitelé si pak často kladou otázky: Je to normální? Mám zasáhnout? Co když řeknu něco špatně?

Nastavování hranic bez trestůOdborný článek

Nastavování hranic bez trestů

Nastavování hranic patří k nejnáročnějším oblastem hostitelské péče. Hostitelé často stojí mezi dvěma obavami: aby nebyli příliš přísní a dítě nezranili, nebo naopak příliš benevolentní a neztratili přehled i autoritu U dětí, které zažily odmítnutí, chaos nebo tvrdé tresty, může být nastavování hranic ještě citlivější téma.

Jak pracovat s odmítavým nebo uzavřeným chováním dítěteOdborný článek

Jak pracovat s odmítavým nebo uzavřeným chováním dítěte

Hostitelé se často setkávají s chováním, které může být zraňující a těžko pochopitelné. Dítě odpovídá jedním slovem, vyhýbá se kontaktu, odmítá společné aktivity nebo dává jasně najevo, že „o nic nestojí“. Takové chování může vyvolat bezmoc, pochybnosti i otázky, zda má hostitel v životě dítěte vůbec smysl.

Krize loajality dítěte mezi hostitelem, vychovatelem, původní rodinou nebo jinými dětmi v dětském domověOdborný článek

Krize loajality dítěte mezi hostitelem, vychovatelem, původní rodinou nebo jinými dětmi v dětském domově

Dítě v hostitelské péči často stojí mezi několika světy. Každý z nich má své vztahy, pravidla a očekávání. Pro dospělé mohou tyto světy existovat vedle sebe, pro dítě se ale snadno dostávají do konfliktu. Výsledkem může být tzv. krize loajality – vnitřní napětí, kdy má dítě pocit, že pokud se přikloní k jednomu světu, zradí druhý.

Komunikace s dětským domovem – co řešit, kdy a jakOdborný článek

Komunikace s dětským domovem – co řešit, kdy a jak

Komunikace mezi hostitelem a dětským domovem je důležitou součástí hostitelské péče. Může být zdrojem jistoty a spolupráce, ale také nejistoty, obav či frustrace – zvlášť na začátku. Hostitel si může klást otázky: *Kdy mám volat? Co mám říct? Co už je „moc“ a co je naopak málo?*

Jak reagovat na emoční výkyvy a „nevysvětlitelné“ chování dítěteOdborný článek

Jak reagovat na emoční výkyvy a „nevysvětlitelné“ chování dítěte

Hostitelská péče přináší mnoho hezkých momentů, ale také situace, které mohou být matoucí a vyčerpávající. Dítě je jeden den otevřené, komunikativní, zdánlivě spokojené, a druhý den reaguje přehnaně, odmítavě, uzavírá se do sebe nebo vybuchne kvůli maličkosti – často bez jasného důvodu. Hostitel pak může mít pocit bezmoci a klást si otázky: *Co se stalo? Udělal/a jsem něco špatně?*

První návštěvy u hostitele: jak vytvořit bezpečné a přívětivé prostředíOdborný článek

První návštěvy u hostitele: jak vytvořit bezpečné a přívětivé prostředí

Pro dospělého mohou znamenat těšení, očekávání a snahu, „aby se to povedlo“. Pro dítě jsou ale často spojeny s napětím, nejistotou a vnitřní otázkou: Je tady bezpečno? Můžu tu být sám sebou? Co se ode mě čeká?

Proč si děti z dětských domovů neumí říct o pomocOdborný článek

Proč si děti z dětských domovů neumí říct o pomoc

Děti vyrůstající v dětských domovech mají často zkušenosti, které je naučily spoléhat se hlavně samy na sebe. Mnohé z nich zažily situace, kdy jejich potřeby nebyly vyslyšeny, byly bagatelizovány nebo zcela přehlíženy. Proto může být pro takové dítě nesmírně těžké říct si o pomoc, i když ji skutečně potřebuje.

Nedůvěra dětí z dětských domovů k dospělýmOdborný článek

Nedůvěra dětí z dětských domovů k dospělým

Děti vyrůstající v dětských domovech mají za sebou často zkušenosti, které narušily jejich schopnost spoléhat se na dospělé. Zklamání, nestálé vztahy či opakované změny prostředí mohou vést k hluboké nedůvěře. Ta se objevuje i při kontaktu s hostitelem v rámci hostitelské péče a je důležité ji umět rozpoznat a citlivě na ni reagovat.