„Nejkrásnější nejsou velké výlety, ale obyčejné chipsy a film na sedačce doma.“
Mám dvě vlastní děti, kluky, a k tomu také 16letou slečnu svěřenou v hostitelské péči.
Tu, která mi za celé 4 roky v Dobrých vílách nejvíce přirostla k srdci. Po pár měsících jsem neplánovaně žádala o hostitelskou péči a po půl roce jsem se nestačila divit, jak se přístup z její strany (i z té mé) změnil.
Jezdím za ní do dětského domova. Každý týden na celé odpoledne. Učíme se do školy, jdeme na kafe, povídáme si a nakonec jdeme na taneční kroužek, který jsme spolu vybraly. Minimálně jednou za měsíc přijede na víkend do Prahy. Máme už spoustu společných zážitků, ale nejlepší jsou asi chipsy a film na sedačce „doma“.