Krize loajality dítěte mezi hostitelem, vychovatelem, původní rodinou nebo jinými dětmi v dětském domově
Autorka: Alžběta Skleničková
Dítě v hostitelské péči často stojí mezi několika světy. Každý z nich má své vztahy, pravidla a očekávání. Pro dospělé mohou tyto světy existovat vedle sebe, pro dítě se ale snadno dostávají do konfliktu. Výsledkem může být tzv. krize loajality – vnitřní napětí, kdy má dítě pocit, že pokud se přikloní k jednomu světu, zradí druhý.
Jak se krize loajality projevuje
Krize loajality se většinou nevyjadřuje slovy. Častěji se ukazuje chováním: dítě odmítá mluvit o hostiteli nebo o pobytu u něj, zlehčuje hezké zážitky („stejně to nebylo nic moc“), po návratu do dětského domova se chová odtažitě nebo provokativně, má výčitky svědomí, když se cítí dobře mimo domov, říká různé věci různým lidem.
Tyto projevy nejsou manipulací. Jsou to způsoby, jak si udržet vztahy na všech stranách.
Proč je to pro dítě tak těžké
Dítě má přirozenou potřebu patřit. Zároveň nechce nikoho ztratit. Pokud má pocit, že by si mělo „vybrat“, dostává se do vnitřního konfliktu, který samo neumí vyřešit. Může se objevit myšlenka:
„Když mám rád/a hostitele, ubližuji vychovateli.“
„Když se mi líbí u hostitele, zrazuji svou rodinu nebo kamarády.“
Jak může hostitel pomoci
Nedělat ze sebe konkurenci. Pomáhá, když hostitel otevřeně uznává důležitost ostatních vztahů dítěte – vychovatelů, původní rodiny i dětí v dětském domově. Jednoduché věty jako: „Je v pořádku, že ti na nich záleží“ přinášejí dítěti úlevu.
Neptat se „koho máš radši“. I nepřímé srovnávání dítě dostává do pasti. Je užitečné dát najevo, že vztahy se nevylučují, ale mohou existovat vedle sebe.
Dovolit rozporuplné pocity. Dítě může mít hostitele rádo a zároveň se zlobit, že od něj musí odjíždět. Může se těšit a zároveň cítit vinu. Tyto pocity jsou přirozené.
Držet klid, i když to bolí. Odmítání nebo chlad mohou být pro hostitele zraňující. Je dobré si připomenout, že nejde o odmítnutí vztahu, ale o ochranu jiných vazeb.
Spolupracovat s dětským domovem. Otevřená komunikace s vychovateli pomáhá snižovat napětí. Když dítě cítí, že dospělí spolu mluví a respektují se, jeho vnitřní konflikt se zmírňuje.
Na závěr
Krize loajality je známkou toho, že dítě má vztahy – a že mu na nich záleží. Hostitel ji nemůže „vyřešit“, ale může vytvořit prostor, kde dítě nemusí volit mezi lidmi, které má rádo. A právě tento prostor přináší úlevu a pocit bezpečí.
Pokud je to pro vás i přesto náročné, můžete využít intervize nebo individuální konzultace, které poskytuje Nadační fond SPOLUŽIVOT. Obraťte se přímo na naši koordinátorku Sylvii Slovákovou: sylvie@spoluzivot.cz | 608 452 121.